Ivana Brabcová pracuje na Lékařské fakultě v Hradci Králové. Proto, aby mohla lépe diagnostikovat rakovinu, se naučila programováním v jazyce Python. Následně vybudovala komunitu lidí, kteří mají zájem o Python a organizuje kurzy PyLadies. O tom, že programování je důležité i v medicíně, se můžete dočíst v dalším rozhovoru.
Pracujete v oboru analytické chemie, jak jste se dostala k programování?
Před několika lety jsem pracovala v laboratoři v Praze. Možnosti velkoměsta jsem chtěla naplno využít, a tak jsem přemýšlela, jak naložit s volným časem. Chtěla jsem obohatit svůj profesní život a věnovat se oblasti, která by rozšířila moje obzory a zároveň přispěla k zefektivnění toho, co dělám. Práce v laboratoři s sebou totiž mimo jiné nese také generování dat, které je třeba zpracovat. Programování tak může práci s nimi ulehčit a zrychlit. A tehdy jsem objevila kurzy programování v Pythonu, které pořádají PyLadies. (PyLadiesje nezisková mezinárodní aktivita na dobrovolnické bázi, která se snaží přiblížit IT ženám – pozn. red., více na stránkách)
Jak kurzy PyLadies probíhají?
Osobní zkušenost s kurzy pro mě byla klíčová. Byla jsem nadšená z toho, jak fungují – výuka probíhá zábavnou formou. Hodiny vede lektor, který látku vykládá, nicméně stává se, že si někdo z účastníků neví rady, a od toho tu jsou ochotní kouči, kteří se pak studentovi věnují individuálně. Zaujalo mě, že se s absolventy kurzu počítá i nadále, protože tu pro ně je možnost se aktivně zapojit, a to v roli organizátora nebo právě kouče. Vyzkoušet si koučování je naprosto skvělá možnost, jak se zdokonalit. V této roli se hezky upevňuje naučené a dobře získává sebedůvěra. Navíc je tahle role skvělá pro všechny falešné začátečníky.
Můžete přiblížit, k čemu konkrétně jste programováníve svém oboru potřebovala?
Pracovala jsem na projektu včasné diagnostiky rakoviny, nemoci, u které rozhoduje čas. Projekt má za cíl z kapky krve v rámci běžné prevence určit, zda jedinec netrpí tímto onemocněním, a to ještě předtím, než se objeví zdravotní komplikace. S léčbou se tak může začít hned. V rámci analýzy vzorku vznikají velké balíky dat – a ty je třeba zpracovat. A pythoní skriptík se mi stal velkým pomocníkem v práci.
Kolem programovánív Pythonu se v Hradci Králové, kde nyní působíte, vytvořila jakási komunita. A to právě díky vám. Jak vás to vlastně napadlo?
Komunita v Hradci Králové funguje od roku 2018. Kurzy PyLadies tu byly neznámým pojmem. Proto jsem se na začátku rozhodla zkusit zrealizovat jednodenní workshop s cílem ukázat koučům, o čem je koučování, a účastníkům, o čem je Python.
Následovala téměř roční příprava, kdy jsem hledala lidi se znalostí Pythonu, kteří by měli zájem ve svém volném čase učit programování. Dále bylo nutné najít vhodné prostory a oslovit potenciální zájemce o kurz. Workshop měl velký úspěch u účastníků i u koučů, kteří o pokračování pythoních aktivit projevili zájem. Tak vznikla hradecká Pyva (Pyva jsou setkání příznivců programovacího jazyka Python– pozn. red., více informací na stránkách).
Proč myslíte, že je budování komunity tak důležité?
Pythoní komunita funguje velmi dobře v rámci republiky. Klíčová byla moje osobní zkušenost nejen pokud jde o kurzy, ale také při zmíněných setkáních s názvem Pyvo. V komunitě jsem se setkala s nezištnou snahou pomáhat, s přátelskou, otevřenou a inspirativní atmosférou a s chutí tvořit a projekty dotáhnout do konce. V rámci hradecké pythoní komunity taky můžete potkat lidi různých profesí: programátor, biolog, učitel, úředník, student… Každé město má své specifické prostředí, protože například velká města mají snazší přístup k lidem, kteří mohou koučovat nebo lektorovat. Hradec nepatří na poli programování v Pythonu mezi velmoci, nicméně hned na začátku se ukázalo, že je důležité, aby kromě kurzů pro začátečníky probíhaly i pravidelné srazy Pyva. Například v jarním kurzu jsme měli hned několik účastnic, které se zajímají o biopython. Stalo se, že právě tahle skupinka vyrazila na Pyvo a stala se tak inspirací pro téma přednášky.
Dále v rámci komunity máte možnost setkat se s lidmi, kteří mají různé zaměření. Proto bylo možné nabídnout studentům střední školy exkurzy do biologické laboratoře a ukázat jim, že programováníse týká i tohoto oboru.
Zkrátka je důležité se osobně setkávat, protože jen tak lze budovat kontakty, ptát se a dostávat odpovědi. Shrnutím předchozích řádků je i to, že pythoní komunita dál pořádá workshopy, a dokonce i konference.
A jaký je o ně zájem? Kolik kurzů jste například už uspořádali?
V rámci workshopu a kurzů v Hradci Králové mělo možnost seznámit se s programováním více než 60 lidí a sešli jsme se na pěti Pyvech, na kterých vždy zazněly dvě přednášky. Nyní připravujeme další setkání.
Naše kurzy netrpí nedostatkem zájmu, nicméně šíření zpráv o našich aktivitách uvítáme, aby dostali šanci i další začátečníci. Pro naše kurzy jsou klíčoví lidé s různou znalostí Pythonu, kteří si chtějí rozšířit a upevnit své znalosti a zároveň si chtějí zlepšit svoje softskills. Právě tyhle lidi rádi uvítáme v našich řadách, protože jen tak můžeme kurzy realizovat. Nicméně pro všechny začátečníky, kteří chtějí začít už teď, mohu doporučit materiály na této webové stránce, která je určena samoukům.
Věnujete se také dětem?
V současné době se dětem věnujeme spíše nepřímo. Mezi naše absolventky totiž patří také učitelky, podle nichž jsou kurzy velmi přínosné a inspirativní a své nově nabité poznatky se rozhodly uplatnit ve výuce. Pro úplnost dodám, že našemu nejmladšímu účastníkovi bylo 14 let.
Jak jsem již naznačila, podmínky v Hradci Králové jsou specifické. Na kurzech se podílí řada lidí a vždy je nutné dopředu sladit jejich časové možnosti. Naším cílem je v kurzech PyLadies pokračovat. Rádi vyhovíme i případným zájemcům o konzultaci, ke kterým mohou využít setkání v rámci hradeckého Pyva.
Myslíte si, že je dnes prostor pro výuku programování ve školní výuce? Má tam smysl?
Dle mých informací se zdá, že se ve školách žáci v rámci výuky s programováním setkají. Myslím, že je důležité žáky a studenty rozvíjet všemi směry a rozvoj logického myšlení a schopnost systematického řešení problémů sem určitě patří.
Jak důležité bude podle vás programování v rámci věd mimo IT?
Programování je především nástroj, který má ulehčit lidskou práci. Běžně používáme řadu programů, které jsou vytvořeny pro konkrétní obor lidmi, kteří o něm nemají představu. Nicméně pro kvalitní software je důležité spojit odborníky s programátory. A řada firem na tuto skutečnost už přišla. Zároveň se ale u oněch odborníků předpokládá, že mají zájem se doučit svoje mezery z informačních technologií.
A je tu i druhá stránka věci – většina z nás používá Excel, často pro opakující se činnosti, které lze algoritmizovat. Ale kolik lidí umí použít programovací jazyk VBA?
Budou podle vás jednou muset umět programovat i lékaři?
Do medicíny informatika promlouvá již dnes. Ať už se jedná o zobrazovací techniky nebo robotické operace. Velké nároky na informační systémy mají také klinická pracoviště, kde je třeba, aby systémy uměly třídit a automaticky vyhodnotit data o pacientovi na základě různě definovaných parametrů a vztahů mezi nimi.
Autor: Jan Schönbauer
