Během pár měsíců převrátil koronavirus životy milionů lidí po celém světě naruby. V Americe změnil definici toho, kdo je „nepostradatelným“ pracovníkem, práci z kanceláří přesunul k zaměstnancům domů a způsobil obrovský nárůst nezaměstnanosti. Jaké další změny by mohly čekat pracovní prostředí v nadcházejících měsících či letech?
Obsáhlý článek internetového magazínu Make It televizního kanálu CNBC zaměřeného na ekonomické zprávy zmiňuje 13 prognóz podle futurologů, odborníků na zaměstnanost, manažerů, návrhářů a dalších. Mimo jiné se tak můžeme dočíst předpovědi o tom, jaká bude budoucnost klasických kancelářských budov, jaké změny pravděpodobně čekají zaměstnance ohledně služebních cest či povinných lékařských vyšetření přímo na pracovišti nebo jak flexibilní pracovní doba a možnost práce z domova ovlivní vztahy mezi kolegy, kteří si nyní budou vzácnější. Pružnější pracovní doba může také částečně narovnat rozdíly mezi pohlavími, protože zejména ženy dříve často zůstávaly raději s dětmi doma déle, protože si nemohly upravit pracovní dobu podle potřeby. Zároveň i muži nyní oceňují, že mohli trávit více času se svými dětmi, protože si práci z domova přizpůsobili možnostem domácnosti. Zmíněna je i perlička z módního průmyslu – nejen že se roušky stanou součástí našeho šatníku, a proto se budou vyrábět tak, aby byly funkční, pohodlné a zároveň stylové, ale předpokládá se i nárůst poptávky po oblečení, ve kterém vypadáme dobře při videohovoru – tedy výraznější barvy, větší vzory a podobně.
Pandemie koronaviru byla ale také katalyzátorem změn ve vnímání technologií. Dříve nevídaná pl
ošná opatření omezující společenský kontakt urychlila využívání e-mailů nebo videohovorů místo porad a jednání. Vzhledem k tomu, že po dlouhou dobu jiná možnost nebyla, jsou však pracovníci trpělivější při učení se jak zacházet s technologiemi a někteří jsou díky nim nyní výkonnější. Videohovory z domácího prostředí jednotlivých účastníků mohou dokonce přispívat k pocitu větší vzájemné důvěry či blízkosti.
S touto situací ale souvisí problém takzvané „digitální propasti“. Zhruba 21 milionů Američanů nemá snadný přístup k internetu a z tohoto důvodu nemohou pracovat z domova. Zavřené školy a firmy přitáhly pozornost státu k nutnosti vybudovat lepší infrastrukturu a zpřístupnit internet všem Američanům tak, aby se z domova mohli učit, bavit i pracovat.
Pokud se už dříve mluvilo o tom, že mnoho zaměstnání nám brzy „ukradnou“ roboti, pandemie koronaviru tento vývoj (a strach ze ztráty práce) jen uspíšila. Mnohé firmy napříč obory musely najít způsob, jak dále fungovat s minimálním počtem zaměstnanců přítomných na pracovišti, a tedy zavádět automatiku. Už dlouho se firmy snažily zabezpečit co největší podíl stereotypní, monotónní práce automatizací a výzkumy ukazují, že ekonomické krize tento trend jen urychlují. Mnozí nezaměstnaní se tak budou muset rekvalifikovat. Budoucnost přišla dříve, než jsme ji čekali.
Autorka Jana Čtveráčková
