Nedávná americká studie, o které píše březnové číslo časopisu Hello World, poukazuje na souvislost mezi schopností učit se jazyky a programováním. Vyplývá z ní, že předpoklady k učení se cizích jazyků mají větší vliv na zvládnutí programování než základní matematická gramotnost. Výzkum vedený Chantel Pratovou z Washingtonské univerzity prověřil různé kognitivní schopnosti dospělých účastníků, kteří měli za úkol naučit se programovat v jazyce Python.
Studie porovnává, jak rychle účastníci ve výuce postupovali, jak dobře programovací jazyk pochopili a jak přesně dokázali programovat. Předpoklady k jazykům hrály roli ve všech třech oblastech, zatímco matematická gramotnost jen v rychlosti učení.
Mnohé školy vyžadují dosažení určité úrovně v matematice, než začnou žákům nabízet informatiku. Výsledky výzkumu tuto zavedenou praxi spíše zpochybňují. Chantel Pratová říká, že ačkoli studie byla provedena s dospělými, není důvod se domnívat, že by u dětí byly výsledky jiné. Znalost algebry podle ní není zásadní, když se máte naučit programovací jazyk, je však důležitá v jeho následném využití. Informatika je samozřejmě technický obor, kde se bez matematiky neobejdete.
Zvoleným programovacím jazykem byl Python pro svoji podobnost se strukturou angličtiny, a proto, že využívá skutečná slova místo symbolů. Pratová však předpokládá, že se výsledky studie budou dát aplikovat i na komplexnější jazyky jako např. Java, protože všechny programovací jazyky ve skutečnosti jen napodobují strukturu lidské komunikace.
Autorka: Jana Čtveráčková
