Ačkoli tato přednáška zazněla na známé platformě TED Talks již v roce 2012, její myšlenky jsou stále aktuální. Vystoupil s ní Mitch Resnick, autor programovacího jazyka Scratch, který cílí zejména na děti a mladé lidi za účelem seznámit je snadnou a zábavnou cestou se základy programování.
Resnick ve svém vystoupení nastiňuje, jak mohou uživatelé ve Scratchi vytvářet a sdílet vlastní interaktivní příběhy, hry, animace a další dílka, přičemž k technologiím, jimiž jsme dnes obklopeni, přistupují tvůrčím způsobem. Sám totiž úplně nesouhlasí se všeobecně rozšířeným tvrzením, že dnešní mládež je „digitální generací“ (digital natives), která umí automaticky pracovat s technologiemi. Podle Resnicka je tato dovednost spíše pasivní, mladí jsou často jen příjemci, konzumenty technologií, používají je ke hraní či chatování, avšak s aktivní aplikací a tvůrčím využitím technologií jsou na tom stejně bledě jako starší generace. Analogicky se tento nepoměr dá přirovnat k běžné gramotnosti: jako bychom uměli číst, ale ne psát.
Pro mnohé z nás je programování stále opředeno aurou nedotknutelnosti, vnímáme je jako něco složitého, vyhrazeného jen pro úzkou skupinu specialistů. Scratch má tyto představy vyvracet a ukázat programování jako pomůcku, kterou děti snadno a intuitivně pochopí a využijí k vyjadřování sebe sama. Ve svém projevu Resnick také průběžně na příkladech ukazuje, co všechno se ve Scratchi dá tvořit.
Důležitější než samotná znalost programování jsou ale nové možnosti, které se nám otevírají, neboť nejprve se naučíme programovat a pak se díky programování můžeme dále učit. Opět tu platí analogie s jazykem: jakmile se naučíme číst, můžeme se čtením dále učit. Nabyté dovednosti mají široký dosah v mnoha jiných oblastech, například jak si na pohled složitý úkol rozdělit na postupné kroky, čím při řešení problému začít a jak dále navázat, jak spolupracovat, jak najít chyby a odstranit je, jak vytrvat, když něco nejde okamžitě. Díky tomu, že je Scratch zaměřený na tvořivé aktivity a sebevyjádření, děti chápou, že programování není abstraktní věda, která je určena dopělým, ale že má praktické využití pro kohokoli z nás. Naposledy používá Resnick příměr s jazykem: ne každý, kdo se naučí číst i psát, bude jednou spisovatelem, stejně jako ne každý, kdo se učí programovat, se musí stát programátorem. Což ale neznamená, že se nám tyto dovednosti nebudou hodit.
Začít programovat můžete sami zde: https://scratch.mit.edu/
Autorka Jana Čtveráčková
