Lidé by měli o všem přemýšlet v širším kontextu. Díky tomu, že pochopí, jak technologie fungují, si pak umějí sami poradit, když nastanou nějaké technické potíže.
Pavel Pressburg se celý svůj profesní život věnuje tradiční oblasti – pivovarnictví. Stal se dokonce mistrem republiky v čepování piva. Jak sám říká: Pivo je nejstarší kulturní nápoj. Až osm tisíc let zpátky v Mezopotámii zemědělci pravděpodobně vynalezli nápoj, který by se dal nazvat pivem, kaš. Jaké moderní technologie se využívají při výrobě piva? A proč by měli umět informaticky myslet lidé, kteří se na výrobě, ale i čepování piva podílejí?
Co vám říká termín informatické myšlení?
Spojil bych si ho s informatikou, ale nevím, co všechno obnáší.
Vysvětluje se jako schopnost myslet jako informatik. Je založeno na principech, při kterých člověk najde problém, analyzuje ho, najde možné způsoby řešení, vybere jeden z nich ten, který se za daných podmínek jeví jako nejlepší, a pak problém vyřeší. Uplatňují se tyto postupy i v tom, co děláte vy?
Ano, to se děje i v našem oboru. Třeba v hospodě se výčepnímu stane, že mu během provozu přestane téct pivo. Taková nešťastná situace. Musí znát výčepní techniku a nápojové cesty, aby si s tím dokázal poradit. Musí vybrat z možností, čím to tak může být. Postupně pak dohledává, vylučuje, až konečně narazí na ten problém. A technickou záležitost by měl umět vyřešit, opravit, zajistit nápravu nebo učinit nějaké další kroky, aby mu teklo pivo a bylo všechno v pořádku.
A při výrobě piva, jakou roli hrají v současnosti technologie a postupy s nimi související?
Proces výroby piva ve velkém pivovaru je vesměs řízený počítači. Sládci jsou dneska spíš operátoři, takže pracují víc s počítačem, než s nějakými hrubými mechanickými nástroji. Výrobu piva samozřejmě musejí znát postaru. Může se totiž stát, že nastane výpadek, a kvůli tomu se pivo přeci vařit nepřestane. Pak musejí přijít zkušenosti sládka. Ten musí umět uvařit pivo i bez té techniky.
Jak tedy vypadá takový proces výroby piva? V čem všem jsou zapojeny moderní technologie?
Od úplného začátku. Když přivezete do pivovaru ječmen na výrobu sladu, kamion je přistavený k laboratoři. Do ječmene se zasunou robotické paže, které naberou vzorky z různé hloubky nákladu. Ty jdou okamžitě do laboratoře, kde se dělají různé rozbory, jestli ječmen nemá plísně, jakou má vlhkost, jaký je obsah škrobů napříč zrnem. Z toho pak totiž vychází cukernatost a kvalita výsledného sladu. Začíná to tedy hned za branou.
A moderní technologie provázejí celý proces výroby piva až do expedice piva z areálu. I když ani tím to nekončí. Dnes rozvážíme pivo převážně v tancích, to je taky nová technologie. Používá se při ní protitlak, aby pivo při přečerpávání nepěnilo.
Jak se proměňují technologie, které se využívají při výrobě piva? Jak tomu bylo v minulosti?
Před první světovou válkou, ale i za první republiky bylo na našem území strašně moc pivovarů různých velikostí. Řada jich zanikla nejprve během válek - zejména obilí bylo třeba na něco jiného, a posléze vinou bolševiků, kteří zlikvidovali pestrost druhů piva a zachovali bůhvíproč jen klasický spodně kvašený ležák. Dnes je malý pivovar téměř v každé čtvrti větších měst. Člověk může ochutnat piva nejrůznějšího typu, třeba ipu, pšeničné pivo, belgické pivo. Ale i přístup k ležáku se liší zemi od země. Například srovnání Česka a Velké Británie. Tam chtějí, aby pivo řetízkovalo, pouštělo bublinky ode dna. To je pro ně známka dobré kvality. My si naopak přejeme, aby bublinky nikam neutíkaly a dělalo to ten říz nebo pěnu. Způsob čepování piva je také důležitý.
Mnohé procesy prodělaly změnu v podobě využitých technologií. To, co se dříve dělalo ručně, dnes nahradí stroje, které ale ovládají stále lidé zaměstnaní v pivovaru.
Proč je podle vás při téhle práci důležité informatické myšlení?
Lidé by se měli ve své profesi dál rozvíjet, neustrnout na tom, co sami v danou chvíli dělají. Pochopit, jak funguje celý proces toho, čeho jsou součástí. U výrobního procesu by to pak mělo být nejen to, co dělají, ale i to, co tomu předchází a co následuje. Když udělají svoji část, měli by vědět, co se s výsledkem jejich práce děje dál. Měli by o všem přemýšlet v širším kontextu a to včetně technologií. Díky tomu, že lidé pochopí, jak věci fungují, a znají třeba i vývoj a historii, jak se vše dostalo do tohoto bodu, umějí si sami poradit, když nastanou nějaké technické potíže, snaží se sami té chybě přijít na kloub dřív, než zavolají nějakou technickou podporu.
